– John Virapen – podplácel jsem schvalování nebezpečných léků + rozhovor na ČT24

Tento výkonný ředitel švédské pobočky Eli Lilly & Company, jedné z největších mezinárodně činných farmaceutických společností, pracoval ve farmaceutickém průmyslu 35 let Zapojil se do rozvoje agresívních marketingových strategií, které v mnoha případech zaváněly nesmírnou korupcí. V současnosti se věnuje nahlédnutím pod pokličku těchto farmaceutických praktik, poukazuje na to, jak tento průmysl pracuje, s jakým cílem a co je jeho skutečným zájmem.

John Virapen ve své knize píše: Pokud jde o sortiment výrobků, jednou šlo o zázračnou tabletku proti artritidě, jindy o podvod s lidským inzulinem, ale i o omlazovací kúry (růstové hormony) a nakonec o novou řadu tablet na psychické poruchy (SSRI), o nichž se nesprávně mluví i jako o látkách na zlepšení nálady.

Tato léčiva jsou však všechno jiné, jen ne prostředky na zlepšení nálady. Mohou člověka dovést až k sebevraždě, nebo k vraždě. Tyto nebezpečné látky však nejsou určeny k léčení ojedinělých chorob, naopak. Jeden jediný lék z této lékové skupiny dokáže vygenerovat obrat až několik miliard eur. Za rok! Každičký rok!

Zvláštní marketing a úplatkářství! Pro tyto nebezpečné a rozšířené produkty jsem vymýšlel a vedl marketingové kampaně. Marketing přitom zahrnuje celou škálu kroků, od drahých maličkostí pro lékaře, přes zájezdy pro osoby ovlivňující veřejné mínění, přes finanční prostředky na koupené články, uveřejněné ve vědeckých odborných časopisech, přes přípravu a realizaci vědeckých kongresů, až po návštěvu nevěstinců pro manažery, vyžadující mimořádnou péči.

Do mého smutného repertoáru patřilo v neposlední řadě i podplácení úřadů. Jeden takovýto případ mě mimořádně rozrušil.

Měl totiž neobvyklé důsledky. Šlo o podplacení nezávislého znalce, pracujícího pro zdravotnický úřad. Skutečnost, že jsem ochotně spolupracoval, je dnes pro mě tíživým břemenem. Strachem propocená pyžama mě ženou k poznávání sebe sama. Byl jsem svině. Podporoval jsem schválení léků, o nichž jsem ovšem věděl, že lidem škodí.

Teď je mi 64 let a žiji v Německu, konkrétně ve Švábsku. Jsem ženatý a mám malého syna. Je pro mne tou nejdražší bytostí na světě. A farmaceutický průmysl neustále hledá nové, lukrativní trhy. Začíná se zaměřovat na děti. Bojím se. Ne svých bývalých šéfů, i když vím, že jiní, kteří si jako já pustili pusu na špacír, tím ohrozili vlastní život.

Farmaceutická lobby je velmi mocná. Vetře se do přízně politiků a soudců a vydírá celou vládu. Vyhrožuje stažením investic nebo zrušením poboček, tedy snížením počtu pracovních míst, a představitelé státu okamžitě krotnou. Padly už i poslední zábrany. Vliv farmaceutického průmyslu není moc na očích.

Dobrý den, pane Virapene. Strávil jste dlouhá léta působením ve farmaceutickém průmyslu, je to tak?

Ano, je to tak. Bylo to dlouhých 35 let. Pracoval jsem pro několik velkých společností. Začínal jsem jako obchodní zástupce a postupně jsem si vyzkoušel všechny oddělení. Chtěl jsem se naučit co nejvíce a byl jsem úspěšný. Díky tomu jsem se dostal až úplně na vrchol a stal se generálním ředitelem pro švédskou pobočku společnosti Eli Lilly & Company. A pak se začaly dít různé věci. Všiml jsem si, že tuto společnost vůbec nezajímá pře dstavování nových léků, které by pomohly lidem. Když se podíváte na celý farmaceutický průmysl, jejich jediným cílem je potlačovat symptomy, oni nechtějí léčit nemoci.

Takže jejich cílem je potlačit symptomy, aby se lidem zdálo, že jejich léky jim pomohly?
Ne. Jejich jediným cílem je vydělat hodně peněz. Co myslíte, proč ještě nevynalezli lék proti AIDS?

Budu hádat, nechtějí?
Samozřejmě! Vždyť jde o miliardy dolarů. Nebo, co taková cukrovka! Kdo by ji chtěl vyléčit? Vždyť ti, co jí trpí, si musí kupovat léky, každý den, až do konce svého života. A totéž se týká například Parkinsonovy choroby.

Takže, Vy tvrdíte, že pokud by chtěli, tak by tyto nemoci mohly být léčitelné? Nebo by alespoň uměli vynalézt léky na jejich vyléčení?
Ano, přesně, jak říkáte.

A bylo to tak vždy? Vždy šlo farmaceutickým firmám pouze o zisk, nebo se něco změnilo postupem času?
Myslím, že pánové, kteří založili tyto společnosti, tedy ti, kteří byli převážně lékárníky a chemiky, byli čestní lidé, kteří chtěli lidem skutečně pomoci, ale pak přišli draví a výkonní ředitelé. Super mozky s tituly z Harvardu a podobně a jediné, co je skutečně zajímalo bylo: „Jak můžu vydělat hodně peněz?“ A jelikož investoři, kteří investují obrovské prostředky do jejich společností se zajímají pouze o návratnost svých investic, farmaceutické společnosti se musí zajímat o zisky investorů, ne o lidi, kteří jsou nemocní.

To je velmi smutné! Podívejte se například na největší podvod, který dělají už dlouhá léta – očkování. Peníze přicházejí od daňových poplatníků, v podvodu má prsty i vláda..

Ale oni by ji nedostali, ani kdyby nebyli naočkovaní. Žloutenka, nebo taková dětská obrna jsou velmi specifické choroby, které mají velmi specifické přenašeče. Ale například chřipku dostanete každý podzim.

Čili očkování je podle Vás zbytečné i v takových případech, jako je chřipka? Neboť obecně se tvrdí, že dostat chřipku v pokročilém věku může být velmi nebezpečné.

Ano, přesně to nám tvrdí. Ale Vy opravdu věříte všemu, co Vám tvrdí média?

To samozřejmě ne, ale o mě přece ani tak nejde. Já jsem ještě relativně mladý a očkování proti chřipce nepotřebuji. Ale pokud mi bude doktor tvrdit, že moje babička potřebuje očkování, aby náhodou nezemřela na běžnou chřipku, tak ji k tomu doktorovi snad i donutím jít.

Ale vždyť tady nejde ani o babičku! Oni nám všem za prvé tvrdí, že bychom měli očkovat děti. A to je problém! Děti jsou samozřejmě důležitou částí obecné osvěty. Ale děti přece nepotřebují očkování! Myslíte, že když Bůh stvořil člověka, tak řekl: „OK, kluci. Tak tady jste, ale nezapomeňte se občas očkovat?“ Ne, on nám dal způsob, jak se ochránit, je to náš imunitní systém. Ale my se o sebe nestaráme. Všichni Vy, mladí lidé. Ničení životního prostředí. Nemluvě o smažených kuřatech koupených v rychlých občerstveních..

Ano, rozumím.
Takže, když chce společnost vydělat obrovské peníze, tak se dá na výrobu vakcín. Ale pokud má být vakcína komerčně úspěšná, tak do ní musí společnost nacpat množství chemikálií, které se nazývají adjuvanty. Jejich úkolem je nakopnout vakcínu, aby fungovala. I když ve skutečnosti jen nakopnou Váš imunitní systém. A to je hloupost.

Protože tyto chemikálie mají množství vedlejších účinků. Účinků, které pomalu zabíjejí lidi, případně, ještě více zhoršují jejich zdravotní stav. A když onemocníte, tak samozřejmě vydělají ještě více peněz.

Takže tím, že se necháme očkovat, riskujeme množství vedlejších účinků, které nám způsobí další zdravotní komplikace a které bude následně léčit tatáž společnost, která je způsobila a výsledkem bude její vyšší zisk?
Přesně tak. Vy si to asi nepamatujete, ale před pár lety, a není to tak dávno, se dávala dětem vakcína Thimerosal, která obsahovala rtuť.

Vážně? A není rtuť jedovatá?

Samozřejmě že je! Vždyť to je základní vlastnost rtuti! No a u tisíců a tisíců dětí po celém světě způsobila autismus. Teď se to snaží ututlat a tvrdí, že jejich autismus nebyl způsoben touto vakcínou, ale existují věrohodné studie, které dokazují, že právě tato prokletá vakcína, obsahující rtuť, může za prudký nárůst autismu u těchto dětí.

Jak pak společnosti řeší tyto případy? Rodiče postižených dětí se určitě ozývají.
Nuže, řešení je jednoduché. Prostě řeknou, že rodiče se zbláznili. A lidé jim věří. Protože oni vlastně platí lidem za to, aby jim věřili. Podívejte. Určitě jste slyšeli o prasečí chřipce. Minulý rok jsem byl v Belgii na setkání se sekretářem ministerstva zdravotnictví. Během setkání na chvíli opustil místnost a já jsem si na jeho stole všiml dokumentů. Nedalo mi to a prohlédl jsem si je. V těch dokumentech jasně stálo, že společnost GlaxoSmithKline (čtvrtá největší farmaceutická společnost na světě) jedná s belgickou vládou o ceně vakcíny proti prasečí chřipce. A to bylo v lednu 2009. Debata o potřebě očkování proti této chřipce začala v květnu 2009.

Takže se připravovali na potenciální epidemii, o níž ještě nikdo ani nevěděl?

Asi tak. Nějaký bacil se „nááhodou“ objevil v Mexiku. Oni ho tam dovezli. Ale nikdy se z toho nestala pandemie. Rozumíte?

Hm, ale to se přece mohlo lehce stát, ne? Není to příliš nebezpečné, zahrávat si takto s nebezpečnými viry? Co kdyby opravdu vypukla pandemie?

No pokud by opravdu vypukla, pak by samozřejmě musel dodat nějaký reálně fungující lék, ale rozhodně by to nebyla ta vakcína, kterou běžně nabízeli. Vzpomínáte si na ptačí chřipku?

To asi každý. Další hoax?

Tehdy se vyrobilo nepředstavitelné množství vakcín, ale co s nimi? Očkování ptáků?

Ano, ale ta vakcína nebyla skutečným očkováním. Neboť ani ptačí chřipka ve skutečnosti neexistovala!

To druhé! Byl to celé jeden velký podvod!

A co na to WHO (Světová zdravotnická organizace)? Těm takové manýry nevadí?
WHO je banda ko..tů. A určitě to tam napište!

Absolutně! To, co skutečně potřebujeme, jsou nezávislé skupiny, stanovené jednotlivými vládami, které by vytvořily systém regulace, který by byl schopen kontrolovat, co dělají tito lidé.

Je to vůbec možné? Vždyť tito lidé mají obrovské finanční prostředky.

Vždyť právě. Skutečně nevím, jestli je to možné. Tito lidé platí politikům, diktují jim legislativu, vlastní téměř celý výzkum. 70% výzkumu vlastní a řídí farmaceutické společnosti. Jen před nedávnem poslala jedna z největších společností dopis všem významným profesorům, kteří něco znamenají v oblasti farmaceutického výzkumu, aby jej podepsali. A oni to udělali. Všichni do jednoho.

A co bylo obsahem tohoto dopisu?
Obrovská spousta marketingových žvástů! Ten dopis nepsal žádný odborník, ale nějaký marketingový expert. Na tom však přece nezáleží, když za jeden podpis dostanete devět milionů dolarů, nemyslíte?

Dělá vůbec ještě někdo farmaceutický výzkum, kromě farmaceutických společností?

Farmaceutické společnosti nic nezkoumají. Jen vědci mohou zkoumat.

Ano, to ano.

Ale v tom případě je v pořádku, že chtějí být na tom výzkumu ziskoví, ne? Vždyť ho platí.
Ne, není to v pořádku! Protože oni nefinancují výzkum, oni diktují vědcům, co musí vynalézt. Bez ohledu na reálné výsledky!

Takže tyto výzkumy nemají žádné reálné výsledky? Nebo se reálné výsledky nikdy nedostanou na trh?
Reálné výsledky výzkumů se nikdy nedostanou na trh. Tedy, pokud jim nevyhovují. Nemají problém zatajovat výsledky výzkumů, které jim nevyhovují. Před časem se odehrál soudní proces, při kterém musela jistá farmaceutická společnost zaplatit pokutu 1,4 miliardy dolarů, protože utajovaly různé skutečnosti a hlavně prodávali lék bez legálního povolení. Vedlejší účinky tohoto léku byly obrovské. Ten lék vydělává 4,5 miliardy dolarů ročně! Mimochodem, jmenuje se Zyprexa a společnost ho nikdy nepřestala prodávat. Navzdory pokutě 1,4 miliardy dolarů! A zákon jim ani neříká, aby tak udělali. Dostali pokutu a tím to zhaslo.

Je vůbec na světě nějaká země, kde situace není natolik kritická? Kde legislativa reálně funguje? Nebo je to všude na světě stejné?

Všude je to stejné. Kdysi bylo alespoň Švédsko zemí, která na tom nebyla tak špatně, ale v současnosti jsou již stejně zkorumpovaní, jako všichni. Vždyť já sám, osobně, jsem uplácel švédskou vládu, aby schválila psychoaktivní lék. Klidně to tam napište.

To se spolehněte. A musel jste? Nutil Vás někdo?

No, pokud jsem chtěl dosáhnout výsledků, tak jsem musel.

Kdo dělá tato rozhodnutí? Jsou do nich zahrnuty celé společnosti, nebo o podplácení rozhoduje jen top management?

Pouze management. Víte, musíte být chytrý jako já. Prostě jsem přišel za vedením a řekl jsem jim: „Pokud chcete, aby byl tento lék schválen, budeme je muset podplatit“ A oni řekli: „V pořádku, udělejte to.“ Když se podíval na specifikaci přípravku odpovědný profesor a vědec, tak se smál. Sám prohlásil, že ten lék je úplně na nic. Ale peníze mu byly sympatické, tak nám pomohl lék schválit.

Ne. Všechny ty chemické léky můžete vzít a hodit je do řeky.

A co například léky proti bolesti?
Ajááj, to jsou ty nejhorší!

To možná ne, ale riskujete například vnitřní krvácení. To je reálná hrozba takového acylpyrinu.

Velmi nebezpečný!

Ale vždyť acylpyrin je považován za jeden z nejbezpečnějších léků. Jediné, co vlastně dělá je, že ředí krev, ne?

Ano, přesně tak. Ale pokud přijdete do lékárny s bolestí hlavy a Vaše krev je normální a nepotřebuje zředit, tak můžete být mrtvý dřív, než dorazíte ke dveřím. Pokud byste dnes šli do jakékoliv země na světě a snažili se zaregistrovat lék, jako je acylpyrin, nikde by Vám ho neschválili. Protože klinické data tohoto přípravku jsou tak špatné, že by to neriskovali nikde na světě.

Takže, pokud by byl acylpyrin objeven až teď, nikdy by se na trhu nezjevil? Samozřejmě pokud si odmyslíme zjevně běžnou praxi úplatků.

Přesně tak. Ale úplatky a pokuty nejsou pro farmaceutické společnosti problém. Například lék Zyprexa, který jsme již zmiňovali. Společnost za něj dostala pokutu 1,4 miliardy dolarů. Hned tentýž měsíc zvedla cenu tohoto přípravku o 11,9%. Takže kdo nakonec zaplatil tuto pokutu?

To je něco jiného! Já celou dobu mluvím o lécích, které si běžně kupujete v lékárnách, případně Vám je předepisuje doktor. Nemám nic proti lékům používaným v chirurgii. Ale léky na předpis? Doktoři jsou uplácení, aby Vám předepisovali konkrétní léky.

Myslím, že to je všeobecně známé, že doktoři jsou placeni, aby předepisovali konkrétní léky.
Ano, já vím. Vždyť jsem se jim cosi naplatil. Ale dám Vám radu. Pokud se chcete dožít mého věku, tak se na jejich léky vykašlete. Jinak nebudete mít šanci.

Co tedy radíte? Co by měli lidé dělat, když dostanou například chřipku?

Jděte a vezměte si příručku Vaší babičky. V ní jistě najdete, že si máte dát horkou polévku, zůstat v posteli a odpočinout si. To Vám opravdu pomůže. A ne, jako dnešní mladí lidé, kteří si raději vezmou nějaké svinstvo, aby mohli jít v sobotu večer ven s kamarády, pít pivo a vymýšlet blbosti.

Ale vždyť to funguje. V sobotu je jich vždy plné město!

Ano, teď to funguje. Ale do deseti let je to může zabit. Ale opět – je to jejich rozhodnutí. Mě více trápí například statistiky, kolika dětem jsou již v útlém věku podávány psychoaktivní látky! To je to, co mě skutečně trápí a co je podstatou mého boje proti farmaceutickým společnostem.

Není to nebezpečné, vydat takovou knihu? Když mohou nechat zbankrotovat vydavatelství, proč to neudělají i Vám?

Vždyť i udělali. Finančně jsem na dně. Z prvních tří vydání této knihy jsem neviděl ani cent, kvůli podezřelým bankrotům, soudním sporům, a tak dále. Má to však i výhodu – teď už mi nemohou nic udělat. Stal jsem se jedním z nejznámějších představitelů boje proti těmto společnostem. Jsem příliš populární. Nemluvě o tom, že mám fyzické důkazy, že vše, co tvrdím, je pravda.

Takže hlavním cílem boje jsou děti. Kdy jste se rozhodl změnit stranu a přejít „k nepříteli“? A proč?

Před šesti lety, když se mi narodil syn.

Čili Vaše jediné dítě změnilo Váš postoj?
Ano, přesně tak. Ve věku 62 let se mi narodil syn a ten vše změnil.

Takže Vy máte teď 68 let? Skutečně na svůj věk nevypadáte.

Děkuji, to proto, že neužívám léky. Takže, když jsem uviděl svého syna a viděl jsem, jaké svinstvo chtějí do něj cpát, pod záminkou, že jde o neškodné očkování, tak jsem si vzpomněl na všechno, co jsem v tomto průmyslu zažil. Na vše, co jsme udělali. Na všechnu tu korupci. Protože o tom to je – o korupci a výborném platu. Nové auto každý rok, množství dobrého jídla a pití, ženy, sex, všechno. Asi si umíte představit, jak takový korporátní chlapci fungují. A já jsem byl jeden z nich. Ale syn to všechno změnil. Už jsem nechtěl víc spát s mladými slečnami a vést takový život. A tak jsem dva roky strávil psaním této knihy, stálo mě to celý můj majetek, ale já se nevzdám. Kvůli němu. Mému synovi.

– Článek mi byl zaslán –