Při nevinných toulkách v internetových vodách něco zaujalo moji pozornost. Dané jsem si ze zvědavosti prohlédla, jelikož mne zajímalo, zdali se mi opět potvrdí, co již dávno vím a někteří z Vás jistě také. A totiž, že stejné přitahuje stejné a nepotkává nás nic, co by s námi nemělo něco společného. Opět potvrzeno! Nyní Vám chci tento úryvek představit. Byl vyňat z jedné pěkné pohádky pro děti.Někdo si možná řekne, v čem může být pro dospěláka zajímavá pohádka. Inu, v pohádkách lze nalézt mnohé a konkrétně v tomto úryvku je uveden krátký a moc hezký, moudře pravdivý příběh, do kterého je zakomponována krásná a svým laděním velmi nakažlivá písnička. Z hlediska její atmosféry, která otevírá srdce by si zasloužila zařadit mezi dvě hymny Nového Věku, které již mám uvedeny na mých stránkách. Tato by byla v pořadí třetí.
Děj příběhu nás zavede do země, kde je velmi chladné počasí. Pokud se nad ním malinko zamyslíte, pak Vám neujde, že tento příběh je v podstatě nenápadně nápadným odrazem života dnešní lidské společnosti, poukazuje na jeho nedostatky, a také nabízí Klíč, jak vyřešit jeho největší problém. Takže prostřednictvím tohoto úryvku Vám chci něco důležitého ukázat a říci. Vnímejte a čtěte mezi řádky.
Zde uvádím slova následující písně, můžete si ji, pokud budete mít zájem v průběhu videa zazpívat spolu se zpěvačkou :). Já jsem se přidala a zabroukala si, také neodoláte, uvidíte. Bylo by krásné, domluvit se a zpívali bychom ji všichni společně, s radostí a pocitem světla na srdci, její tóny by obletěly celý svět, až do Vesmíru a vše kolem nás by bylo zase o něco lepší. 
V tomto příběhu i písni jsou odpovědi !!
Slova
Když naděje odplouvá, opuštěn chceš všechno vzdát,
spoután tmou a bez víry a sám,
nevíš, kudy jít a kam.
A když je zle a srdce Tvé ptáčkem je v kleci kamenné,
po hvězdách se rozhlédni jen,
z té tmy zas vyjdeš se Sluncem.
Jen hněv nikdy vládnout nesmí nám,
věřit jen pravdě své vede vždy k neshodám.
Postav most ze světla v nás a Lásky
a zmizí tma a mráz i –
slzy, co nám lámou hlas.
Změň noc Láskou, záře vyjde teď hned
a samotu tát nech jak led.
A i v tu chvíli jsi zpátky zas.
Jen Láskou postavíš Most, co září v nás.
Strach máš, ale neboj se, TEĎ JE ČAS pozvat Lásku dál,
jen s ní buduj Mosty světla v nás
a hned rozjasní se Tvá tma, co mezi námi ční, jak mráz …..
.