Tento člověk na fotografii se jmenuje Joe Arpaio a je šerifem jedné věznice v Arizoně nedaleko Phoenixu. Při prvním pohledu na něm neshledáte nic zvláštního. Ovšem, tento šerif se uvedl ve známost svým originálně novým pojetím, jak ušetřit svému zaměstnavateli a tedy také státu Arizona statisíce, možná miliony dolarů. Tento pán má za ušima, a tak přišel na důmyslné řešení, jak tuto záležitost vyřešit. Vytvořil věznici, kde delikventi nejsou umístěni v domech, ale bydlí a svůj trest si odpykávají v obyčejných stanech, které se svým vzhledem nijak neliší od jednoduchých polních ubytoven, ve kterých běžně bývají umístěni vojáci na svých rychlých cestách.Co se týče stravování vězňů, na jídlo pro osobu a porci vydává o 20 centů méně a nechává si od nich za něj platit. Ve věznici jim zakázal kouřit a číst neslušné magazíny, či časopisy pro „dospělé“, vyházel kulturistické nářadí a zatrhl všechny filmy s výjimkou filmů typu tzv. „G“, které zaručují, že neobsahují hrubé nadávky a rouhání, extrémní násilí a sexuální scény – jedná se tedy o filmy pro děti. Ale nakonec televizi zrušil úplně, poté, co si všiml, jak se vězni radují ze smrti kresleného psa. Sám šerif říká: „Jsou ve vězení proto, aby splatili dluh společnosti a ne proto, aby si pěstovali svaly proto, aby pak napadali nevinné lidi, jen co vyjdou z vězení.“ Znovu také zavedl „skupinové řetězy“ pro vězně, kteří zadarmo pracují na veřejně prospěšných pracech ve městě i v celém okrese a šetří tak peníze daňových poplatníků. Nedávno zavedl řetězy i pro potrestané ženy, takže ty si nyní nemohou stěžovat na diskriminaci.
Zatrhl jim také kávu, protože podle jeho slov má nulovou výživnou hodnotu a vyhazují se tím peníze daňových poplatníků. Když si vězni stěžovali, odpověděl jim: „Tohle není Carlton, nebo Ritz, jestli se vám tady nelíbí, tak už se sem víckrát nevracejte.“ Koupil také výukové lekce na pokračování historika N. Gingriche, z historie USA, jejíchž epizody se nějakým způsobem dotýkaly amerických věznic. Když se ho reportér zeptal, zda má také nějaké lekce z historie demokracie v Americe, odpověděl, že výukové lekce z demokracie, které by pro změnu zase jednou skutečně říkaly pravdu, by uvítal a že by dokonce mohly vysvětlit, proč je 95% vězňů v jeho vězení prvotrestaných – do jeho vězení se vrací jen 5% vězňů.
Když v létě v Phoenixu dosáhla teplota rekordních 47°C, tisková agentura AP vydala prohlášení, ve kterém bylo povoleno pro 2.000 vězňů, žijících za ostnatým drátem, kterým je obehnán stanový tábor v Maricopské okresní věznici, svléknout se do spodního prádla, tedy do vyfasovaných růžových trenek.
Když v létě v Phoenixu dosáhla teplota rekordních 47°C, tisková agentura AP vydala prohlášení, ve kterém bylo povoleno pro 2.000 vězňů, žijících za ostnatým drátem, kterým je obehnán stanový tábor v Maricopské okresní věznici, svléknout se do spodního prádla, tedy do vyfasovaných růžových trenek.
Několik dní poté se stovky mužů, oblečených do těchto trenek, bavilo ve stanu, v němž teplota dosahovala 53°C. „Tohle je peklo, jsme tady jako v peci“ – řekl jeden z nich, jež strávil ve věznici 2 roky z celkového trestu 10 let, „to je nehumánní!“ Joe Arpaio, který oblékl vězně do růžového prádla a přinutil je jíst boloňské špagety, neprojevil s vězni ani špetku sympatií: „Kriminálníci mají být potrestáni za svůj zločin – a ne žít v luxusu do doby, než budou podmíněně propuštěni, aby vylezli ven a znovu páchali další zločiny, takže se vrátí zpátky a budou tu žít za peníze daňových poplatníků a budou si užívat věcí, kterých si mnozí poplatníci nemůžou dovolit.“ V den, kdy si vězni stěžovali na horko ve stanech, jim všem také řekl: „V Iráku je v tyhle dny teplota kolem 49-55°C a naši vojáci tam jsou taky ve stanech a musí celé dny pochodovat na pálícím slunci v plné polní, jsou pod palbou, a to přesto, že nespáchali žádný zločin jako vy.“
O tomto šerifovi také kolují informace, že se podílel na zatýkání ilegálních přistěhovalců a jeho metody jsou velmi tvrdé. Jak je to s tou tvrdostí, nebo ne, to ovšem ví jen on sám a jeho kolegové.
Joe Arpaio byl do pozice šerifa zvolen mnohokrát po sobě …
–