– Lék na Ebolu nalezen již před 3 lety (?)

Zásadní průlom a velmi slibné výsledky v léčbě snad každého nám známého druhu virové infekce měl dosáhnout MIT-Massachussettský institut technologie. Ale mainstreamová média do lidí raději vhánějí hrůzu a strach i vyhrožování stanným právem, pokud by došlo k rozšíření virových hrozeb jako jsou H1N1 a Ebola.

Vědci z laboratoře institutu Lincoln údajně tvrdí, že objevili metodu, jak zlikvidovat viry ničící infikované buňky, aby přitom zdravé buňky zůstaly bez úhony – podobně jako fungují antivirální živiny. Zde je ale problém: tento objev byl učiněn v roce 2011, tedy tři roky před současným vypuknutím Eboly, ale nebyla mu věnována žádná mediální pozornost.

Průlomová studie o této terapeutické novince byla publikována? v časopise PLOS ONE a vysvětluje se v ní, že antivirálních léků existuje málo a mnohé z nich jsou v léčbě neefektivní. Řádná léčba ani běžného nachlazení také není úplně do detailu vypracována a novější nemoci jako SARS jsou pokládány zdravotnickými úřednickými autoritami za v podstatě neléčitelné.

Tato metoda by teoreticky měla být účinná vůči všem virům, řekl v časopise MIT News její vynálezce Todd Rider – vedoucí vědecký pracovník Lincolnovy laboratoře pro chemické, biologické a nanotechnologické výzkumy.

Takže, co je tedy onen tajemný technologický objev? Ve studii je tato látka označena jako DRACO, což je zkratka pro Double-stranded RNA Activated Caspase Oligomerizers. V podstatě je to látka, která vyvolává apoptózu, čili buněčnou sebedestrukci, v buňkách obsahujících virovou RNA s dvojitým vláknem (dsRNA). Tuto látku produkují viry v buňkách za účelem replikace.

Lidské buňky jsou přirozeně naprogramovány, aby vytvářely speciální proteiny ničící dsRNA, ale viry dokáží mutovat, aby tak přelstily tuto ochranu. A zde právě nastupují DRACO oligomerizéry, které přidávají buňce svůj protein, a takto vzniká směs, která vyvolá v infikovaných buňkách apoptózu. Tento kombinovaný přístup je efektivní nejenom proti všem testovaným virům, ale eliminuje také možnost virové rezistence.

„Viry si velmi dobře dokáží vyvinout rezistenci proti věcem, které na nich zkoušíme,“ uvedla k tomuto objevu Karla Kirkegaard, profesorka mikrobiologie a imunologie, která působí na Universitě Stanford v Kalifornii. „Ale v tomto případě není lehké si představit, jak by mohly překonat tuto látku a vytvořit rezistenci.“

DRACO nepoškozuje zdravé buňky

Nejlepší na technologii DRACO je, že nechává na pokoji neinfikované buňky, což se nedá říci o celé řadě současných farmak běžných na trhu, včetně chemoterapeutik, které zabíjejí vše, co jim stojí v cestě. Testy byly provedeny jak in vitro (ve zkumavce), tak in vivo (na živých organismech) a ukazují, že DRACO jsou schopny zabít virus H1N1, aniž by způsobil jakoukoli škodu na organismu.

„Oligomerizéry DRACO by měly být účinné proti klinickým virům (HIV, hepatitida) i prioritním virům, které jsou uvedeny na seznamu Amerického institutu pro infekční nemoci (NIAID) vyskytujícím se přirozeně, a to díky širokospektrální citlivosti v oblasti detekce dvouvláknové RNA i v oblasti vyvolání silné apoptotické aktivity, a vzhledem k novému přímému spojení mezi oběma těmito oblastmi, s čímž se viry dosud nesetkaly,“ píší autoři ve studii.

„Prokázali jsme, že DRACO jsou účinné proti virum s DNA, s dvojvláknouvou RNA – (dsRNA), s jednovláknovou RNA v pozitivním směru i v negativním směru, proti opouzdřeným a neopouzdřeným virům, proti virům, které se replikují v cytoplasmě i v jádru, proti virům lidským, netopýřím, virům hlodavců, i virům užívajícím různé buněčné receptory.“

To jasně dokazuje široké spektrum účinnosti, která není srovnatelná s žádnými současnými léky na trhu, a přesto se této metodě DRACO dostalo velmi malé pozornosti médií, protože, nebo možná právě proto, že vyžaduje rozsáhlejší testování.

http://newsoffice.mit.edu

http://www.plosone.org

http://www.ll.mit.edu