Děti vidí svět tak, jak má skutečně vypadat. V dospělosti však mnohdy na svou nevinnost zapomenou… Následující názory na Lásku jsou prezentovány ústy zhruba 7mi letých malých pánů a princezen. V minulosti Vám již možná zkřížily cestu. Neuškodí si je ovšem znovu zopakovat a vzpomenout si, jak je to milé …Láska je, když jsou malá stará paní a malý starý pán stále přátelé, i přesto, že už se dobře znají.
Moje babička onemocněla artrózou, nemůže se už ohnout a nalakovat si nehty na nohou. Tak to za ní teď pokaždé dělá dědeček, i když sám má artrózu v rukách. To je podle mne Láska.
Láska je to, co vás nutí se smát, i když jste unavení.
Když jsem hrála na koncertě na piáno, byla jsem na pódiu a hrozně jsem se bála. Podívala jsem se na všechny ty lidi, co mě pozorovali a zahlédla jsem mého tatínka, jak na mně mává a usmívá se. Byl jediný, kdo to dělal. Pak už jsem se vůbec nebála.
Láska je, když mamka vidí taťku celého upoceného a unaveného, ale i tak o něm říká, že je větší fešák, než Brad Pitt.
Láska je, když řeknete klukovi, že se vám líbí jeho tričko a on ho pak nosí každý den.
Když někoho milujete, tak se vaše řasy hýbou nahoru a dolů a odlétají z nich malé hvězdičky.
Láska je, když maminka udělá kávu pro tatínka a usrkne, aby se přesvědčila, že dobře chutná.
Láska je, když jdete na jídlo do restaurace, dáte někomu většinu svých hranolků a nechcete na oplátku žádné z jeho porce.
Když se chcete naučit někoho lépe milovat, měli byste začít u kamaráda, kterého nenávidíte.
Láska je, když maminka dá tatínkovi nejlepší kus kuřete.
Láska je to, co je s tebou v pokoji na tvé narozeniny, když přestaneš otvírat dárky a zaposloucháš se.
Když vás má někdo rád, vyslovuje vaše jméno tak trochu jinak. A tak prostě víte, že vaše jméno je v jejich ústech v bezpečí.
Láska je, když se s někým stále pusinkujete. A když vás pusinkování přestane bavit, tak pořád chcete být spolu a víc spolu mluvit. Moje maminka s tatínkem jsou takoví.
Láska je, když vám vaše štěně olíže celý obličej i přesto, že jste ho nechali doma samotné celý den.
Sousedovi od vedle zrovna nedávno zemřela žena. Když chlapeček viděl muže plakat, vplížil se na jeho dvorek, vlezl mu na klín, a jen tak tam zůstal sedět. Když se matka zeptala, co sousedovi řekl, chlapec odpověděl: „Nic, jen jsem mu pomohl brečet.“
Upřímnost dětí nezná mezí. Vidí svět tak, jaký by měl opravdu být. Je škoda, že to krásné, co v sobě mají, je pomalu utlumováno až do doby, kdy zase zestárnou a pomalu si začínají opět vzpomínat….
[Smazaný komentář] Víte, co je zvláštní? Že mnozí dospělí na dětech "obdivují" jejich upřímnost, ale pokud je upřímný někdo z jejich řad, tudíž rovněž dospělá osoba, její upřímnost nesou poměrně často nelibě…