Máme zde další pěkný příspěvek od nové čtenářky mých stránek. Paní Marie píše pěkné básně, a tímto rozšiřuje řady ostatních talentovaných, kteří mi zasílají svá umělecká díla. Věřím, že následující řádky potěší vaši duši, stejně tak, jako potěšila mne.
JSEM DÍTĚ HVĚZD
Jsem dítě hvězd
a každá kapka rosy se mě dotýká,
jak by hovořila
Královna vod sama….
a každá kapka rosy se mě dotýká,
jak by hovořila
Královna vod sama….
Jsem dítě hvězd
z rána, kdy světlo tmu prosvětluje…
a den duhovou září
štětka jejich vlasů natírá.
z rána, kdy světlo tmu prosvětluje…
a den duhovou září
štětka jejich vlasů natírá.
Jsem dítě hvězd
za nocí duše temných –
a temnota konce nemá,
jen plamínek v srdci zažehnutý
na cestu malých kroků svítí.
Jsem dítě hvězd!
Mí rodiče tam v dáli jsou,
svou lásku vesmírnou
až v Zemi posílají,
spojnicí paprsky lásky jsou.
Jsem dítě hvězd,
co na Zemi Ráj dětí květinových
tancem i písní svou
z hlubin Země vyzvedá:
z rovnosti všech radost konce nemá…
Jsem dítě hvězd,
které zlatým květem odpuštění rozkvétá,
vůni i med květů svých
včelkám dá,
by rozesly je do světa…
Další příspěvky této kategorie > ♪♫♪
Pěkná procítěná báseň.Jen mi tam malinko nesedí ten poslední řádek…by rozesly je do světa 🙂 Ale paní Marie sama ví, proč je to tak 🙂