– Duchovní příčiny ne-mocí – dýchací ústrojí

DŮLEŽITÉ – prostudujte si první soupis > ♪♫♪
Vysychání nosní sliznice, poruchy čichu – rýma akutní (rinitida), chronická (ozéna) a alergická (senná r. polinóza)- zánět vedlejších dutin nosních (čelních), zvětšení nosohltanové mandle – krvácení z nosu, vykašlávání krve (hemoptýza) – změny na nosní sliznici, polypy, furunkl na nose – huhňavost (rinolálie), chrápání – záněty horních cest dýchacích, nazofaryngitida, faryngitida – zánět krčních mandlí (angína) – záchvaty kašle, pseudokrup – zánět hrtanu (laryngitida), porucha hlasu (dysfonie), stridor – chřipka (influenza) – zánět průdušek (bronchitida) – akutní, chronický, bronchiektazie (rozšíření průdušek) – chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), plicní emfyzém (rozedma plic) – plicní hypertenze, cor pulmonale (plicní srdce) – plicní embolie a plicní infarkt – dušnost – škytavka – průduškové astma – zápal plic (pneumonie, bronchopneumonie) – zaprášení plic (pneumokonióza), silikóza, fibróza plic, alveolitida (EAA, KFA) – tuberkulóza plic, granulomatózy (Wegenerova, histiocytóza X, sarkoidóza) – nádory a rakovina plic, bronchogenní karcinom – zánět pohrudnice (pleuritida), pneumo-, hydro- a hemothorax – dýchací potíže dětí.
Nádech a výdech. Zrod a skon. Dýcháním se člověk pravidelně rodí, načerpává životní síly a pak na chvíli pomyslně umírá. S kyslíkem a energií, jež nádechem získá, hospodaří, dokud opět neotevře své tělo a plícemi se nadechne nového vzduchu pro další sekundy života. I v člověku se během epizod života něco rodí a jiné umírá. V průběhu událostí, jež k němu přicházejí a vzápětí odcházejí vyřešeny či patřičně nezvládnuty, bere i dává. Život je člověku darem, jímž těší i jiné lidi, které svým bytím ovlivňuje. Část energie získané dýcháním využíváme pro sebe, zbylý díl věnujeme druhým.

Rovněž duchovní příčiny veškerých nemocí dýchacího ústrojí lze rozdělit na dva okruhy, a to:
Zda nám ostatní lidé poskytují náležitý prostor a čas k svobodnému, radostnému životu i dýchání, nebo naopak, jestli my jim umožňujeme opravdu svobodně jednat a uvažovat, zdali je něčím nesvazujeme, a duchovně do jisté míry neznásilňujeme jejich křehké nitro příkazy a naplňováním ne jejich, nýbrž našich tužeb.
Máš-li zdravotní problémy s dýchacím ústrojím, zodpověz si následující otázky:
Kdo Ti nedá dýchat? Co Ti nedá dýchat? Dopřáváš si pravidelně dostatek odpočinku a prostoru na své záliby? Nechceš náhodou vyřešit a zvládnout, co je (objektivně posouzeno) v daném čase a v Tebou očekávané kvalitě nereálné? Nečekáš od druhých, čeho zatím nejsou schopni a co jim asi máš ukazovat vlastním příkladem hlavně Ty? Komu nedáš dýchat? Koho omezuješ a svou rádoby láskou nevědomky svíráš?
Přiměřeně naplněn sebekritikou a láskou najdi na tyto otázky odpovědi, a tím i účinný lék. A hned ho začni užívat – všechny lidi od této chvíle vnímej laskavěji, rozhoduj se uvážlivěji, jednej moudře a žij s mnohem větší radostí než doposud. Více prostoru dopřávej druhým i sám sobě. Duch člověka je věčný. Časem si nese mnoho prožitků, radostí i bolů. Všechno, co bylo a nebylo člověkem zvládnuto, se jednou jako možnost duchovního vzestupu daného jedince projeví v jeho životě jistou událostí či konkrétním patologickým nálezem v jeho těle. Mnoho bolestí a životních trápení má kořeny v zašlých časech. Je dobré o tom vědět, ale již méně vhodné je, zejména s ohledem na vnitřní sílu a kvalitu osobnosti člověka, cíleně minulé znovu prožívat. Dar zapomnění minulosti si spíše chraňte, než abyste s ním mnohdy až hazardovali. Vše, co má přijít a být v tomto životě vyjasněno, k Vám přijde a nabídne se k objasnění ve správný čas víceméně samo, přirozeně a ve formě pro Vás nejpřijatelnější. Velká zvědavost a snaha poznat, kým jsme byli dříve, se mnohdy nevyplácí.
Stravou je člověk spojený se zemí (s materiálním světem). Dýchání vyjadřuje jeho volnost, věčnou touhu odpoutat se od starostí a vznést se k obloze snů. Práce a povinnosti, a naopak volnost a tužby. Oba póly patří neoddělitelně k životu, vhodně se doplňují a vzájemně ovlivňují.
Vysychání nosní sliznice, poruchy čichu:
Když Ti na prahu dýchání (v nose) vysychá sliznice, tehdy neradostí, spíše povinností nežli darem, „stal“ se Ti život. Nedokážeš rozpoznat, co je v něm důležité, nezbytné a co můžeš neudělat, odhodit a ulehčit si. Honíš se za pomíjejícím a co pracně získáš, vzápětí obvykle lehce ztratíš. Nepromarni svůj život a zhluboka se nadechuj jeho krás a lásky. Pokud Ti na prahu dýchání vysychá sliznice, jdeš za vlastním prospěchem a od „Boha“ ses odvrátil. Buď v moc „Boha“ nevěříš, nebo se slova „Bůh“ a lásky, která je Ti nabízena, bojíš. Poruchami čichu trpíš, stane-li se Ti život něčím povinným, nudným a nezáživným.
Rýma akutní (rinitida), chronická (ozéna) a alergická (senná r. polinóza):
Rýma čili zánět nosní sliznice je „nevyléčitelné“, obvykle viry vyvolané, ale naštěstí lehké onemocnění. Akutní rýma (rinitida) bývá často součástí zánětu horních cest dýchacích. Jinou příčinou vzniku je u senné rýmy (polinózy) alergie. Nosní kapky odstraňují překrvení nosní sliznice, které ztěžuje dýchání. Při snaze vyléčit chronickou rýmu dojde někdy k nadměrnému užívání nosních kapek, což poškodí nosní sliznici. Její atrofie bývá často doprovázena silným zápachem z nosu. Tato rýma (chronická, s atrofií sliznice a zápachem z nosu) se nazývá ozéna. Komplikacemi rýmy bývají záněty vedlejších nosních dutin a středního ucha. Ozéna trápí zvláště ženy. Dispozice k ní může být i vrozená, někdy začne po operacích, které zvětší nosní dutinu. V nosní dutině jsou přítomny silně páchnoucí krusty. „Divíš se? Vždyť se od rána do večera nezastavím a nikdo mi ani nepoděkuje,“ říká mlčky nemocná, ale neuvědomuje si, že uvěznit se nechala dobrovolně (co na sebe necháš naložit, to poté poneseš, k čemu se jednou postavíš, to pak mnoho let děláš). Žena vidí jádro svého nelehkého života v jiných, a proto má sníženou citlivost čichu.
Akutní rýma je pláčem Tvého ducha:
Přichází jako malý viditelný vzdor vůči všemu, co Tě nedávno potkalo. Rýma Ti ve spojení s nachlazením nabízí možnost odpočinout si, srovnat si myšlenky a znovu zažehnout radost ze života. Když se Ti „spustila“ rýma, stalo se včera, či předevčírem něco, co stále vnímáš jako křivdu. Co Ti nevyšlo? Kdo Ti „ublížil“? Přes co se bez vnitřních slz nedokážeš přenést?
Je-li Tvá rýma chronická, vytrvalá a úporná:
Přemýšlej, zda si tento trvalý, drobný pláč nad životem nezpůsobuješ sám lpěním na vlastních vizích a na nedůležitých maličkostech. Když Ti pak nevyjde, co sis pracně naplánoval, jsi rozčarováný a zdá se Ti, že Tě život vůbec nemá rád, nedopřává Ti klidu ani času pořádně se nadechnout. Ale ne on Tebe, nýbrž Ty sám sebe ničíš.
Upřednostňuješ-li pravidelnost, vyžaduješ přesnou domluvu, precizní práci i striktní plnění plánů, může i Tvoje postižení přicházet v přesný čas a trápí Tě senná rýma (polinóza). V době, kdy lze nejlépe čichem vnímat vůni květin i stromů, máš ochromený a hlenu plný nos a tím i omezený čich. Zkus se zamyslet, neuzavírá-li racionální uvažování něžné projevy Tvého srdce, které pak druhým v Tvém podání občas chybí. Nauč se s láskou potkávat s tím, co Tě možná už někdy dříve hodně dráždilo, na čem Ti kdysi velice záleželo a co se dnes stalo spouštěcím mechanismem Tvých potíží.
Alergii na peří a zvířata mívají v minulosti (svého ducha) vzorní hospodáři a hospodyňky, alergii na antibiotika a chemikálie dávní mastičkáři a kutilové, alergie na prach často postihne ty, kteří kdysi lehávali v prachu bojišť a s nelibostí čekali na rozhodnutí svých vůdců a na další zbytečný boj.
Pokračování > ♪♫♪

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *