Proč dnes toto video. Minulý týden jsem opět měla tu čest, být svědkem „slepoty“ tvorů, jež patří ke druhu Homo sapiens. Čekajíc poblíž autobusové zastávky, jelikož jsem měla domluveno setkání, a toto místo bylo k čekání příhodné. Měla jsem tedy výbornou možnost pozorovat.
Na zastávce stálo zhruba 15 osob různého věku. Přijel autobus a prostředními dveřmi do něj nastupovala maminka s kočárkem a dalším dítětem. Byl nízkopodlažní, čili no problem, ikdyž kočárek + dítko navíc, také žádný med. Mezitím, co nastupovala jí z kočárku vypadly nějaké věci ven na chodník, dítě započlo plakat a vrtět sebou, jako žížala. Co se dělo dále? Tomu neuvěříte!Všichni kolem postávající lidé stáli dále. Dívali se na ni, nikdo nehl brvou, natož, aby jí, potýkající se s kočárkem a plačícím dítkem s věcmi pomohl. Přitom paradoxně stáli metr/dva od děje. Má maličkost se nacházela nejdále, přesto jsem rychle přikráčela, věci mladé paní posbírala a podala do autobusu. Lidé na zastávce stáli dál, jako spící panny a sledovali můj úkon. Co jsem udělala? Vynadala jim. Ano, na bedra těch spících stínů se snesl déšť slov. Už toho mám dost. Pokud si v této chvíli představujete jekot kočky, které někdo šlápl na ocas, ne, proběhlo ve formě odpovídající mému osobnímu naturelu. Jakožto dámu, která v životě již něco zažila mne tento chlad ostatních neustále irituje. Lidé stále neví, co je základní lidská slušnost? To přeci není možné!!!
Naštěstí mezi sebou máme i takové, jež pomoci umí. Těm je věnováno následující. A Vy? Rozešlete toto video ostatním a zejména lidem, o kterých víte, že by stáli, jako výše zmínění, nebo někomu ublížili. Důvod? Pokud se vcítíte do děje, jistě porozumíte.
