Některým mužům se zdá, že být ženou „v domácnosti“ je činnost podobná válení se v trávě. Zatímco on „dře“ celý den, přijde domů a na zemi náhodou šlápne na hračku svého dítka, jeho reakcí směrem k manželce bývá: „Cos tady celý den dělala?! Nabyl totiž pocitu, že jelikož ona je doma, má dost času na to, aby hračku zvedla a uklidila. Jeden z mužů přesvědčen, že žena to má lehčí se proto modlil k Bohu. Podívejme se tedy, jak vypadá ono válení se v domácnosti.
„Milý Bože, chodím každý den do práce a dřu 8 hodin, zatímco má žena si pěkně sedí doma. Chci, aby věděla, co vše musím vydržet, tak tě prosím, dovol, aby její tělo bylo prohozeno na jeden den s mým. Děkuji“
Bůh, ve své nekonečné moudrosti, splnil mužovo přání.
Příštího rána, se muž probudil jako žena.
Vstal, udělal rychle pro svého druha snídani, nakrmil psa a kočku, probudil děti,
připravil jim šaty do školy, dal jim snídani, zabalil svačiny a odvezl je autem do školy.
Přišel domů, sebral věci na čištění, vzal je do čistírny a stavil se v bance, aby uložil peníze.
Šel na nákup k zelináři, k řezníkovi a do mlékárny, pak jel domů, vyložil nákup,
zaplatil účty a vše zapsal do účetní knihy.
Vyčistil bedýnku na kočičí výkaly a vykoupal psa.
To už byla 1 hodina a on spěchal, aby ustlal postele, vypral, vysál prach, zametl a vytřel podlahu v kuchyni.
Běžel do školy vyzvednout děti a po cestě domů se s nimi pohádal.
Připravil jim mléko, buchtu, jíž dnes upekl a postaral se, aby udělaly domácí úkoly.
Pak vyndal prkno na žehlení a při žehlení se díval na televizi.
V 16.30 začal škrábat brambory a čistit zeleninu na salát, obalil vepřové řízky
a nakrájel čerstvou fazoli na večeři, večeři připravil, prostřel pro druha a děti.
Po večeři, nakrmil psa a kočku, uklidil kuchyň, pustil myčku na nádobí, poskládal prádlo,
vykoupal děti, uložil je do postele a přečetl jim pohádky.
Ve 22.00 byl vyčerpán, ale jeho každodenní povinnosti ještě neskončily; šel do postele,
kde se od něj očekávala soulož, což zvládl, aniž si postěžoval.
Dalšího rána, sotva se probudil, poklekl u postele a řekl:
„Bože, nechápu, co jsem si představoval. Jak jsem se mýlil, když jsem záviděl své ženě, že si může být celý den doma. Prosím, snažně tě prosím, mohl bys to vrátit zpátky?“
Bůh ve své nekonečné moudrosti odpověděl:
„Můj synu, vidím, že sis vzal ponaučení a velmi rád bych vše změnil do původního stavu,
musíš ale počkat devět měsíců. Včera v noci jsi totiž otěhotněl.“
Krásný jarní den, prožijte si jej svobodně!
Lena
