Ahoj 🙂
Pokud si říkáte, co že jsem si dnes vybrala za téma, a se zvědavostí Vám vlastní nakukujete na dnešní novou stránku, která je čerstvá, jako vůně právě posekaného trávníku, pak vězte, že vše je naprosto upřímné.
Oslovením Moji lidé Vás všechny čas od času nazývám, v článcích jste si jistě povšimli. Proč zrovna „moji?“ Všichni živí tvorové na této planetě pochází z jednoho zdroje Světla. Tudíž automaticky, pokud někomu ublížíme, uškodíme tím i sami sobě. Ublížením druhému se jeho vnitřní světlo/energie zmenší. Tím pádem se něco v této věci udá i u nás, i když mnoho lidí tuto změnu nemusí pocítit. Všichni jsme jedním, jsme propojeni. Pokud my sami máme co jíst, i když zrovna nepatříme mezi „bohaté“, ale na jiném místě planety trpí lidé hladem, popřípadě umírají, pak se toto dotkne i nás. Jelikož pohasnutí Světla jednoho zachytíme i my. Já to takto mám a pevně věřím, že je nás více. Proto vidím všechny bytosti, jako kus mne, mou součást. Proto se cítím být „Matkou“ všeho živého a podvědomě vnímám velkou odpovědnost za tuto planetu. Tak to máme mít všichni. Vždyť Země je naší živitelkou.
Vidím vaši bolest, vidím vaši radost, vaše omyly, hledání, ztráty, slzy i otázky. A chci, aby jste něco věděli:
MOJI LIDÉ, MILUJI VÁS
Miluji Vás, i když jste jiného zaměření, máte jiné priority, životní cíl, jiný věk těla, odlišnou barvu pleti, ocitáte se v jiné dimenzi, na jiné rovině bytí… Všichni jsme Jedním. Ráda bych popsala, jak Vás vidím. Ale je to skutečně těžké. Dívám se s určitým „nadhledem“, jako bych Vás sledovala z velké dálky a zároveň do hloubky, skrz Vás. Vidím v každém z Vás Světlo. Je moc krásné. Tam, hluboko uvnitř jste všichni krásní. Kdyby jste věděli, jak moc! Mnozí z Vás ovšem svou krásu stále nevidíte. Nebo ji snad nechcete vidět? Podívejte se do zrcadla: ovšem, nedívejte se na svůj obličej, tvar těla. Dívejte se sami sobě do očí. Tam uzříte zrcadlo vaší duše. To je ta pravá krása!
Co také „nechápu“, proč si mnozí z Vás navzájem tolik ubližujete. Proč je zde, na tomto krásném světě, stále tolik lidí, kteří drancují přírodu, nemají úctu k Zemi a všem ostatním tvorům, kteří tuto planetu obývají společně s námi. Vždyť všichni jsme sousedy. Proč lidé záměrně ubližují druhým, manipulují s ostatními za účelem vlastního prospěchu, jsou falešní. Jak může někdo okrást nemohoucího člověka, podrazit poctivého kolegu v práci. Nechápu, jak někdo může nečinně přihlížet páchanému bezpráví, nebo se nechat ponižovat a vykořisťovat.
Mám pokračovat? V těchto případech člověka nemohu chválit, ani mlčet a dělat, že se mne to netýká. Má přirozenost mi to nedovolí. Týká se mne vše, co se na této planetě odehrává. A Vás také. Týká se to nás všech, každého z nás, bez rozdílu.
Mohu se zlobit a vynadat lidem, kterým sděluji, že je miluji? Ano, pokud se jako lidé nechovají. Protože sešli z cesty. Vše je činěno s láskou. A zlobit se s láskou je dovoleno.
Takže, Moji lidé, prosím pamatujte: Miluji Vás. I když se na Vás někdy „zlobím“.
Následující scénka je vyňata z filmu, který možná znáte. Původně jsem nad jejím vložením váhala, jelikož je pojata s humorem a já vše sdělené myslím vážně. Ale nyní vidím opak, je pro Vás tím pravým ořechovým. Obsah Vám naživo ukáže emoce, které k Vám nyní ode mne proudí a zároveň na vaši tváři vykouzlí jemný úsměv. ♥
Pokud Vám video nepůjde spustit, dejte mi prosím vědět.
