Další pěkný veršovaný kousek pocházející z ruky čtenářky Jaroslavy:
KDYŽ PADÁ DÉŠŤ
Když padá déšť..
Vše kolem rozkvétá a voní.
Louka rozprostře svůj krásný šat
a já jdu opatrně po ní.
Když padá déšť..
Příroda volněji dýchá.
Rozevře svoji náruč
a zve mě do svého ticha.

Když padá déšť..
Kapky vody se všude kolem roztančí.
Krásně se dýchá
a k tomu slyším veselou píseň ptačí.
Když padá déšť..
Říká se, že to pláčí andělé.
Příroda ty slzy vítá
a já je vítám také.
S radostí a vesele.