Kontaktovala mne pravidelná čtenářka s poměrně zajímavým tématem a zajímal ji můj názor na jí sdělenou problematiku.
Dotyčná disponuje dvěma VŠ tituly a má známou, která sice titul přede jménem nemá, dle jejího názoru je však poměrně inteligentním a velmi slušným člověkem.V životě však má smůlu v tom, že jí selhalo zdraví, což se ve značné míře projevilo na jejích pracovních výkonech. Ze stávajícího zaměstnání byla propuštěna, a pokud se jí podařilo sehnat něco jiného, vzhledem k nízkým výkonům si ji zaměstnavatelé dlouho neponechali. Od té doby se má potýkat s problémem sehnat práci, kde jí brání věk (49) a především její neutěšený zdravotní stav. Invalidní důchod jí nebyl přiznán, a to ani částečný, navíc, jak mi čtenářka zmínila, na správě soc. zabezpečení s ní bylo jednáno dosti neadekvátně, což pro ni bylo v již tak neutěšené životní situaci ponižující. Nepomohla ani odvolání.
Paní je nyní, ač nerada, závislá na „dávkách“ od státu, jelikož v současnosti nedisponuje žádným příjmem.
K věci: Počínaje lednem 2018 však místo cca poloviny částky peněz na živobytí obdržela tzv. „peněžní poukázky“, neboli stravenky. Každý měsíc se musí dostavit na příslušné pracoviště, kde si vystojí frontu spolu s lidmi, dle jejího názoru velmi podivnými, často i páchnoucími na dálku, aby poté mohla odejít s lístky na potraviny a jiných potřeb do domácnosti v ruce. (to mi připomíná 2. světovou válku, kdy se dle pamětníků tímto způsobem platilo)
Trochu jsem v oné věci zapátrala a podívala se jí na zoubek:
► Proč tyto lístky vůbec vešly v platnost?
Kvůli „lidem“, jež svůj finanční příspěvek, tedy dávky od státu, který každý měsíc obdrží vkládají do herních automatů, kupují si za něj alkohol, cigarety a jiné návykové látky. Tím se pochopitelně podílejí na snižování celkové úrovně naší země.
Řešit tento problém pomocí potravinových poukazů ovšem není řešením – přijde mi to až absurdní, jelikož ti, jež si ony cigarety budou chtít pořídit, si je koupí za zbývající část peněz, jež od státu ve formě dávek obdrží. Takovéto typy, tzv. ztracených lidí dají vždy přednost alkoholu a cigaretám před kvalitní potravou. A to za každou cenu.
► Dále – zjistila jsem, že tyto platební poukazy jsou svým vzhledem podobné klasickým stravenkám, ovšem znatelně se odlišují pro prodejce, tedy pokladní, které je od takto nakupujících při platbě přebírají. Ony rozdíl poznají. Nemocná paní, o které je zmínka, a díky které v podstatě tento můj rozbor vznikl si stěžuje, že při placení se za sebe velice stydí, jelikož je pokladní rozeznána, jako „sociálka“, jelikož je házena do stejného pytle s lidmi, kterým se nechce pracovat, nebo těmi, jež jsou na nižší lidské úrovni – osoby s nižší inteligencí apd. Tak mi to bylo sděleno. Že se do této nelichotivé situace dostala ne vlastním přičiněním nikoho nezajímá. Navíc, jak zmiňuje, její zdravotní stav jí příliš nedovoluje mnoho cestovat, čili nakupuje v přilehlé oblasti jejího bydliště, kde ji ovšem kolektivy prodavaček/čů od vidění znají. Již tato skutečnost je pro ni, jako pro slušného člověka pochopitelně nepříjemná.
Dle mého názoru tyto platební lístky měly být stejného vzhledu, jako klasické stravenky, tedy měly být naprosto nerozeznatelné. Lidé, kteří jsou v obdobné situaci, jako zmiňovaná paní, by poté nemuseli být vystavováni nepříjemným situacím, jelikož je na ně pohlíženo skrze prsty.
► Největší problém: Jako největší mínus ve stávající věci vidím skutečnost, že obchodní řetězce, jež mají s úřady smlouvy o přijímání těchto platebních lístků disponují vyššími cenami zboží i potravin, než je tomu u jiných, kde ovšem tyto stravenky nepřijímají. A to až o 35% !!
Nešťastník, který jimi musí platit je v podstatě donucen nakupovat dráž, než byl zvyklý, jelikož umí šetřit a ví, kde naprosto identickou potravinu od stejného výrobce sežene levněji. Tím v podstatě měsííc co měsíc přijde o několik set korun, což je naprosto fatální. Pro někoho může být několik set korun pakatelem, pro osoby, které se potácejí na hranici chudoby však jde podle mého názoru o velkou ztrátu.
Co tím tedy tito lidé získali? Vzhledem k mému výše zmíněnému rozboru přínos nevidím. Navíc tisk, distribuce a další náležitosti s tímto procesem spojené také nejsou zdarma, že?
►► Do systému těchto platebních lístků měly být zahrnuty pouze osoby problémové. Typy lidí, jako je řešená paní a jistě není jediná, zde NEPATŘÍ. Nechápu tedy, PROČ bylo takto učiněno. Úředníci, jež tyto návrhy podávají a jež je schvalují NEPŘEMÝŠLÍ HLAVOU ???
Zde měla proběhnout spolupráce mezi sociálními úředníky, kteří osobně jednají se všemi žádajícími o příspěvek, a tudíž mohou lépe posoudit, zda dotyčný nepodléhá alkoholu, automatům apd.. Osoby, jako je námi řešená paní měly být z poukázkového systému samozřejmě vyloučeny. Není to nemožné, ale proveditelné.
Bijí tam tamy, že v této záležitosti bude provedena úprava a novelizace, ovšem má se týkat pouze osob invalidních, což paní a jistě i mnoho dalších osob nesplňuje. Zbývá jí/jim tedy další boj s větrnými mlýny – dále hledat zaměstnání, dále být odmítán a nepřijímán, pro sníženou výkonnost opakovaně propouštěn, nebo ponižován?
Kam zmizela lidská důstojnost?
Švejkův národ švejkuje dál.
Ať žije přirozená inteligence, kterou ovšem v tomto státě stále více postrádám.
Lena Orio