Drahý můj národe český.
Tak vnitřně krásný, tak hezký.
Kam zmizelo Tvé srdce chrabré.
Je suchým stínem v mokřinách, je mrtvé snad, či vadné?
Jak květina zvadl tlukot srdce národa mého, kterýž ve znaku má Lva.
Lev znakem odvahy neobyčejné jest.
Nastává čas boje krve dračí, jež prokleta po staletí.
A můj národ již přes čas slouží tomuto prokletí.
Sluhou stal jses národe můj dobrovolně a sám spíš ve svém zajetí.
Ohýbáš hřbet před vyžírkami,
jež bezcenné konkubíny své šeredné, make-upem zformované
a rozkladem duše páchnoucí za Tvé daně vykrmují. A Tebe zasypou hranými výčitkami.
Vysmívají se Ti do tváře. Ty plebs pro ně jsi.
Sloužíš též podvodníkům, jež i propaguješ,
neb prohlásili se za učitele duchovní.
Což nepoznáš srdcem svým, že temní jsou
a vyšinutí duchem i charakterem dlouho zůstanou?
Tvou výsadou a právem od Boha SVOBODA jest.
Ty kdykoli můžeš jít a vzít si ji. Tak jednoduché, „Alea iacta est“.
Neb konec časů této špíny brzy přijde.
Bičem a mečem budou hnáni „draku“ do chřtánu.
„Spáleni“ budou, a kapky rosy čisté na Mé i Tvé zemi opět ojíní se po ránu.
Já k pozdravu podávám Ti ruku svou.
Jen moudří a čistí srdcem zůstanou.
–
ČTI A OTEVŘI SVÉ SRDCE – LÁSKU KE SVÉ VLASTI
Srdce Karla IV. pláče > ♪♫♪
Jan Hus, T. Baťa, Cicero > ♪♫♪
Důležité poselství andělů pro národ > ♪♫♪
Další ze sekce > ♪♫♪
