Dle údajů v médiích je Verena Brunschweiger 39 letá německá feministka, aktivistka, která na základě neustálých dotazů svého okolí, „kdy konečně bude mít děti“, sepsala knihu pod názvem „Kinderfrei statt kinderlos“. Tedy něco ve smyslu osvobození od dětí namísto bezdětnosti.
V jejím obsahu má mimo jiné vysvětlit, proč se ona sama rozhodla jít cestou svého života bez dětí. Jedním ze stěžejních důvodů je údajně skutečnost, že malé dítě vypustí do ovzduší cca 50 tun oxidu uhličitého, což je dehonestující pro životní prostředí, které je již tak v nehorázně špatném stavu. (Mimochodem, toto vyjádření mi připomíná poměrně nedávné tvrzení jakýchsi aktivistů a konspirátorů, jež totéž tvrdili o kravách)Autorka se také jistě cítí nepříjemně, pokud na ni, jako bezdětnou lidé pohlížejí s podivem, jelikož v této společnosti je zažitým a dle mne ne vždy správným standardem, že každá žena má dítě mít, a pokud tomu tak není, je cosi nein-košér.
Paní Vereně na jedné straně rozumím a chápu její postoj, chápu, že jí tyto dotazy vadí. Jde o její svobodnou volbu, a pokud se zkrátka rozhodla, že dítě mít nechce, je to její právo.
Znám dámu, jež je zhruba v jejím věku a děti také nemá. Je atraktivní, značně inteligentní, hodná, slušná a dle mne má i vysokou úroveň osobnosti. S takovými lidmi se často nesetkáte, jsou vzácní. Dle jejího vyprávění jí ovšem právě tyto „vlastnosti“ v současné společnosti způsobují potíže. Děti miluje, je to na ní znát, ráda by je měla, ale doposud nenašla muže, který je inteligentní, spolehlivý a ví, co je to hluboce milovat ženu. Což chápu také, v této společnosti, jež staví na základech povrchnosti je nalezení takovéhoto partnera téměř nemožné. Téměř ovšem neznačí zcela.
Upřímně, když někdy sleduji, jaká (promiňte) > individua si pořizují děti, jímá mne silný pocit ke zvracení. Této inteligentní dámě bych moc přála, aby partnera našla, jelikož by bezesporu byla skvělou mámou i manželkou, čas se jí však pomalu krátí.
Ovšem údajné tvrzení Vereny nepořídit si dítě, z důvodu jeho vypouštění nežádoucích „odpadů“ do ovzduší je parádně přitaženo za uši. Na jedné straně je nutno přihlédnout k tomu, že novináři si rádi vybírají „šokující“ titulky ke článkům, aby stoupl zájem a čtenost, je tudíž jasné, že obsah probírané knihy není pouze o tomto a bude jistě rozvinut do mnoha jiných rovin.
A v případě vypouštění odpadů produkovaného dětmi: „Milá paní Vereno, dejte si studený obklad na hlavu, třeba to nějak pomůže“.
Pěkný den všem dobrým a inteligentním lidem přeje Lena
Čerpáno z
