Pokud patříte mezi osoby, jež stojí na straně skutečného Práva, Pravdy, podáváte návrhy ke zlepšení funkce nefunkčního systému pro celek – kupř. v práci s větším počtem zaměstnanců, části obce v níž bydlíte, pro region, celý stát, celou planetu, nejste lhostejní vůči dění kolem Vás, zkrátka jste člověk jak se patří, pak také víte, jak neskutečně těžké je v této zkostnatělé společnosti dané prosadit, nebo vysvětlit. Většina, nebo všichni lidé kolem Vás mlčí, mají strach, nebo je jim už vše jedno. V některých záležitostech pomůže dobré slovo, častěji je však nutno užít ráznost – to je realita. Téměř vždy kdesi sedí žába na prameni, která vyřízení záležitosti zastaví a nelze s ní hnout. Podařilo se-li Vám změnit více náležitostí ve výše zmíněných oblastech, pak Vám náleží má úcta.
Pokud malinko poodhalím závoj minulosti, tuto těžkou „práci“ navíc, ke svému klasickému životu vykonávám již velmi dlouho a navzdory stále silným stěnám starého systému to nevzdávám. Nemohu jinak! Má duše si tak žádá. A na to, jak složité je změnit, obrátit vzhůru nohama myšlení i konání lidí do správné polohy a rovnováhy > což mi jistě potvrdíte, mohu říci – zdařilo se mi dost. Stále to však nestačí.Zamyslela jsem se. O svých radostech k tomuto tématu zde nijak zvláště nepíši. Dnes radost mám, jelikož jsem si opět připomněla jeden z nedávných prožitků úspěšně zakončené práce pro celek, a proto se chci o tento pocit podělit. Jde o další změnu k lepší funkci systému. Pro tentokrát menší formy, přesto však jde o vložení dalšího kamínku do mozaiky rovnováhy a tedy o KROK VPŘED! V tomto sledu podám malý osobní citát:
„Když podá si kapka ruku s další kapkou, vznikne malá louže. Ta přitáhne kapky další – vznikne potůček, který má energii a sílu téci prostorem země, jako krev v žilách člověka. Krev, stejně, jako voda vyživuje a čistí. Přidáváním dalších kapek do potůčku vznikne řeka a nakonec obrovské moře. A síla vody je neskutečná… Čistí, hladí, chladí, ladí, uvolňuje i léčí. Nepevné rozbíjí a rozpouští. Vodu nikdy nezkrotíš. Neboť je elementem obsahujícím jiskru samotného Božství. A to je naprosto svobodné.“
► O co konkrétně tedy jde? Jedná se o oblast některých obecních, příměstských, vesnických zelení a její úpravy, která byla vykonávána velmi nešťastným způsobem. Konkretizace – travní plochy. Travních ploch bývá leckde větší podíl, nežli stromového porostu. Jistě znáte ne příliš libý zvuk, jež vydávají sekací stroje, které před domy i mimo ně „řežou“ vzrostlou trávu. Vadilo mi, že po osekání byla výše trávy naprosto nepatřičná až nenormální. Tedy tak nízká, že velice brzy docházelo k jejímu ožehnutí žárem slunce a následným uschnutím. Ve vašem okolí i mimo něj jste se tedy místo zeleného trávníčku „kochali“ se-žluklým spálencem. Což z hlediska lidské logiky i selského rozumu NENÍ NORMÁLNÍ. Energie, která z těchto míst vycházela byla bolestně „mrtvá“. Příroda je však především ŽIVOT!! Poprvé jsem si tohoto úkazu všimla loni koncem léta. Řekla jsem si, došlo k tomu poprvé, může se stát, příště již bude jistě vše v pořádku. Na jaře letošního roku se v tomto ohledu nezměnilo nic. Nebyla jsem sama, komu to nepřišlo patřičné. Lidé však pouze nadávali do prázdna, jak tomu v této společnosti obvykle bývá. Nikdo s tímto „nepořádkem“ nic neudělal. Zdravě jsem se tedy naštvala, vykročila do ulic a zeptala se pracovníků vykonávajících tuto činnost, proč trávu sečou tak nízce a zmínila následky. Až na jednoho mi bylo s odevzdaným krčením ramen odpovězeno, že neví. Onen jeden mi sdělil, že totéž říkal svým nadřízeným. Ovšem jeho připomínky se setkaly s liknavým přístupem, čili „to vzdal“.
Přátelé, co vše a jakými způsoby jsem činila pro to, aby v této věci došlo ke změně k normě – tedy, aby travní plochy po osekání zůstaly delší a nedocházelo tudíž k jejich nezdravému vysychání i nepatřičným následkům na půdu pod nimi (vše je propojeno se vším), nebudu sáhodlouze rozepisovat. Pokud se však ještě někdo domnívá, že jsem navštívila kancelář patřičného úřadu, můj návrh byl přivítán s otevřenou náručí, v brzké době schválen i uveden do praxe, je velice naivní. Ano, v harmonicky fungující společnosti se obtíže takto řeší, v takovéto společnosti by patrně ani nevznikly, ne však v současné realitě.
Zmíním pouze jedno – v této věci jsem pracovala i na rovině „duchovní“.
Nějakou dobu to trvalo… A výsledek?
Má práce přinesla plody: A to plody sladké!
Nové NAŘÍZENÍ je v podstatě jednoduché: Travní plochy budou sekány v takové délce, aby k nežádoucímu vysychání NEDOCHÁZELO.
Vlna energie tohoto rozhodnutí by měla zasáhnout více oblastí v České republice, kde se doposud žalo tímto způsobem!!!
Pokud se mi podaří něco změnit, obvykle kontroluji, zda je změna dodržována. S jistým politováním musím oznámit, že nyní nemám tolik času dopodrobna sledovat, a také řádně dohlédnout na to, aby toto nařízení obsáhlo více míst naší republiky. Každopádně dám pozor na to, aby nařízení v místě, kde platí bylo prováděno, jak se patří! Zbytek ponechám energii vyšších sfér. Takto to cítím, a takto je to v pořádku.
Nevzdávejte se! Nejste opice na stromě, ale LIDÉ!
Máte plné právo na svobodu, spravedlnost a zdravou funkci systému.
Pro dnešek se loučím s radostí a sluncem v duši. Lena Orio
Voda…. (v indiciích)
Voda je jemná, jako potůček slz kanoucí po tváři.
Když nastavuje harmonii, stane se divoká a budí respekt.
Je též klidným mořem po bouři, jež omývá břehy jemnými vlnkami,
než nastane bouře další – to je rovnováha.
Neb bouře smete nečisté a dá prostor svěžímu vlahému vánku,
který omývá duše všeho živého…
Vodu nikdy nekoupíš, neb je naprosto svobodná, jako samotná božská podstata…
MALÁ ANKETA PRO VÁS NÍŽE, MÁTE „ODVAHU“ JI VYPLNIT?
